Paušál, nebo náklady?

Podnikatelé a také pronajímatelé si mohou ulehčit život a místo daňové evidence či účetnictví uplatnit takzvaný paušál. Je to jednodušší, ale má to i své nevýhody. Jedna z nich je například ta, že kdo vyčísluje náklady paušálně nemůže využívat slevu na vyživovaného manžela či manželku s nízkými příjmy a nemůže ani uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Kdo si ale podnikáním či pronájmem jen přivydělává a většina jeho příjmů je ze zaměstnání, toho se tato podmínka netýká. Výhody paušálu jsou ale jednonačné. Většinou se totiž s jeho pomocí dají dobře snížit daně. Třeba takový finanční poradce či autor nebo grafik, zkráta všichni, kdo ke své práci potřebují jen počítač a hlavu, nejvýš auto, těm se paušální výdaje rozhodně vyplatí. I přesto, že si nemohou odečíst slevu na děti. Koneckonců pokud takto nepracují oba rodiče, vždy má šanci slevu uplatnit ten druhý.

Je ale třeba znovu připomenout, že lze buď jedno nebo druhé - buď uplatníte náklady paušální nebo skutečné. Není je možné míchat. Podnikatel, který používá paušál a nárazově si koupí drahý přístroj, má smůlu. I když je náklad velký, odepsat ho nemůže. Pokud uplatňuje výdaje procentem z příjmů, pak tato vypočtená částka zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů. Nelze tedy zároveň uplatnit odpis v prokázené výši a k tomu ostatní výdaje procentem z příjmů. Odpisy je však povinen evidovat - sledovat je, ale nezahrnovat do základu daně. Je ovšem vždy možné přejít z výdajů uplatněných procentem na skutečné. Myslet se na to však musí předem, zpětně to udělat nelze.

Pokud se podnikatel rozhodne vykazovat náklady skutečné, tedy vést daňovu evidenci nebo účetnictví, měl by vědět, že do nákladů není možné zahrnout úplně všechno. Je tu jedno neúprosné pravidlo: výdaje musí souviset s podnikáním a podnikatel je povinný před kontrolou z finančního úřadu tuto souvislost obhájit. Některé podnikatelské náklady jsou zřejmé. Řemeslník potřebuje nářadí, kadeřnice barvy, nůžky, truhlář dřevo, pilu.. Někdy to však tak jasné není. Hodně chyb odhalují finanční úřady například v účtování nákladů za dovolenou. V případě, že rodina doprovodí podnikatele na jeho služební cestu, není problém uplatnit v nákladech účtenky za nocleh, cestu, parkovné a další výdaje spojené s pracovními povinnostmi podnikatele. Použitelné jsou však pouze účty za tuto jednu osobu, ne celé rodiny. Doklady musí být striktně rozdělené na výdaje související s podnikáním a ty ostatní, které v daních uplanit nelze. Ani dárky nejsou jednoznačné. Jejich věnování obchodním partnerům má svá pravidla a obecně je jako výdaj uplatnit nelze. Když však půjde o předměty propagačního rázu, už je jako náklad uvést lze. Aby šlo o propagační předmět, musí být věc označena názvem nebo logem firmy, nesmí být dražší než 500 korun a nesmí být předmětem daně spotřební (vyjímkou jsou tichá vína, což jsou vína nešumivá a neperlivá). Složité je i občerstvení. Když se podaří prokázat, že bylo použito za účelem dosažení a udržení zisku, pak ho můžete uvést jako daňový náklad. To se však prokazuje velmi obtížně, a proto je daňoví poradci dávat do daní nedoporučují.

U oblečení je dobré používat zdravý rozum: pracovní oděv je potřebný, ale nevyplatí se příliš provokovat. Rozhodně nelze za daňový náklad prohlásit celý šatník. Důležité je, že pracovní oblečení musí být opravdu pracovní a nebude používáno pro soukromé účely. Podobnou praxi je dobré používat i u ostatních věcí, např. elektroniky či vybavení kuchyně. Pokud chce podnikatel uplatnit jako výdaj věc, kterou lze používat i soukromě, možné to je, ale důležité je mít argumenty. Když například notebook slouží k podnikání, ale také hraní her, je dobré náklady rozdělit a jako výdaj uplatnit část ceny. Odvody zaplacené na zdravotní a sociální pojištění nejsou nákladem pro nikoho. Platí to již řadu let, ale stále to mnohé podnikatele překvapuje.

Paušální výdaje, jejich výhody a nevýhody

80 % zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti

60 % ostatní živnosti - ti, kdo mají k podnikání živnostenské oprávnění a přitom nejsou uvedeni v příloze číslo 1 živnostenského zákona

40 % svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů

30 % pronájmy nemovitostí a pravidelný pronájem movitých věcí

Výhody:

• paušál většinou zvládnou podnikatelé sami, aniž by museli platit účetního či daňového poradce
• podnikatel eviduje jen příjmy, nemusí se rozhodovat, jestli jsou konkrétní výdaje daňově uznatelné, neřeší odpisy, zásoby, závazky atd
• výše paušálu je u mnohých profesí vyšší než skutečné výdaje, které s podnikáním souvisí

Nevýhody:

• nelze si odečítat slevu na vyživované děti ani na vyživovaného manžela či manželku