Přivýdělky: druhy a jejich podmínky

Daňové přiznání většinou musejí podat i ti, kdo si přivydělávali na některou z dohod či brali honoráře. Jaké jsou podmínky u jednotlivých pracovních činností?

Dohoda o provedení práce (DPP)

Podmínkou tohoto typu pracovní smlouvy je, že pro jednoho zaměstnavatele nebude zaměstnanec během kalendářního roku pracovat více než 300 hodin - zaměstnavatelů může být víc a pro každého může oněch 300 hodin odpracovat. U jednoho z nich (obvykle tam, kde má sjednaný hlavní pracovní poměr, ale pouze u jednoho) zaměstnanec pravděpodobně podepsal takzvané Prohlášení k dani a díky tomu mu strhávali zálohy na daň ponížené o slevy na dani. Kdo si na DPP vydělá do 10 000 koun za měsíc a prohlášení má podepsané jinde, tomu zaměstnavatel na DPP automaticky strhne 15procentní srážkovou daň a on se již o nic nemusí starat. Kdo si na DPP vydělal víc než 10 000 korun za měsíc tomu zaměstnavatel strhl 15procentní zálohovou daň. Na konci roku (nebo po skončení práce) pak pracovníkovi vystaví potvrzení o zdanitelných příjmech, ten si podá daňové přiznání a uplatní slevy a odčitatelné položky. Sociální a zdravotní pojištění se platí v případě, že je výdělek vyšší než 10 000 korun za měsíc. O jeho odvod se automaticky postará zaměstnavatel na DPP. 

Dohoda o pracovní činnosti

I když jde o klasickou pracovní smlouvu, i tady platí omezení: práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní doby. O prohlášení k dani z příjmů platí totéž co u DPP. Z dohody o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel 15procentní zálohovou daň a opět pracovníkovi vystaví potvrzení o příjmech i odvedených zálohách pro potřeby daňového přiznání. Sociální pojištění se platí nad 2500 korun měsíčně, do této částky jde o tzv. práci malého rozsahu a odvádí se z ní jenom zdravotní pojištění. A to odvede již zaměstnavatel. 

Honoráře

Také autorské honoráře znamenají podnikání. Pokud objednavatel práce vyplatí v měsíci za autorská díla 10 000 korun a méně, rovnou strhne 15procentní srážkou srážkovou daň - ,,autor" se nemusí o nic starat a neplatí ani sociální a zdravotní pojištění. Příjmy nad 10 000 korun je ale třeba uvést v 1. příloze daňového přiznání, odečíst od nich výdaje a uplatnit slevu na dani. Sociální a zdravotní pojištění platí ,,autoři" stejně jako podnikatelé: zdravotní z každého příjmu, sociální jako OSVČ ve vedlejší činnosti, ale jen pokud zisk za rok 2014 přesáhl 62 261 korun. Do daňového přiznání je nově možné uvést i příjmy získané na základě dohod o provedení práce či honorářů, které byly zdaněny srážkovou daní. Výhodné je to zejména pro ty, kdo mají nízký či nepravidelný příjem (studenti, důchodci, rodiče na mateřské) a nevyužili svou slevu na poplatníka v plné výši.